|
|
Princip subsidiarity EU: vývoj a dopady
Tejkal, Tomáš
Bakalářská práce se zaměřuje na důležité aspekty spojené s dodržováním principu subsidiarity s cílem určit, jestli je princip v unijních strukturách řádně dodržován. Podle této zásady by se měl efektivně regulovat výkon pravomocí mezi Evropskou unií a členskými státy. Princip má ale v sobě obsažen i další prvky, které přispívají k jeho nejednoznačné definici. Studie klade důraz na interpretaci samotného principu, ale také zkoumá roli národních parlamentů, které se mohou podílet na mechanismu kontroly subsidiarity. Odlišné vnímání principu panuje jak mezi institucemi EU, tak národními parlamenty. Významným hráčem je především Evropská komise, která se dívá na princip v jeho užší podobě, přesto ale nemá jasně stanovená kritéria. To se odráží i na funkci mechanismu kontroly subsidiarity, který má v současné podobě na legislativní tvorbu spíše marginální vliv. Navíc jeho využívání se dlouhodobě snižuje a nedochází k žádným významným reformám. Také samotné právní ukotvení zásady koexistuje s politickým rámcem, který dále prohlubuje problematickou povahu principu. I to může představovat důvod, proč je Soudní dvůr EU velmi zdrženlivý zpochybňovat zákonodárce EU. Navíc se neukazuje, že by dodržování principu subsidiarity bylo hlavním předmětem regulatorních nástrojů Komise, které jsou v tomto ohledu spíše uplatňovány směrem k lepšímu politickému rozhodování. Příčiny tak pravděpodobně tkví ve stále nejasně stanovených procedurách vztahujících se k fungování principu subsidiarity od přijetí Lisabonské smlouvy. Výše zmíněné argumenty tak nasvědčují, že princip subsidiarity je v EU porušován a nezdá se, že by docházelo k efektivní regulaci pravomocí, které vyžadují i řádnou legitimitu nižších jednotek.
|
|
|
Role národních parlamentů v legislativě EU
ZÍMOVÁ, Kristýna
Hlavním cílem předkládané diplomové práce byla analýza rolí národních parlamentů v legislativním procesu Evropské unie a posouzení do jakých oblastí a jakými způsoby mohou národní parlamenty ovlivnit obsah a podobu sekundárního práva. V teoretické části je popsán historický vývoj postavení národních parlamentů v Evropské unii a vymezení současných rolí. V praktické části byla provedena analýza zapojení a aktivity národních parlamentů v EU. První část analýzy je věnována českým parlamentním komorám a jejich úpravě pro zapojení do unijního legislativního procesu. Druhou částí analýzy byl zkoumán kontrolní mechanismus pro subsidiaritu. Poslední část analýzy zkoumala celkové zapojení národních parlamentů do legislativního procesu za sledované období 2014-2018.
|
|
|
Předběžná kontrola principu subsidiarity po Lisabonské smlouvě v praxi parlamentů České republiky a Itálie
Krause, Eva ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou principu subsidiarity v právní úpravě Evropské unie, jeho teoretickým zakotvením a aplikovanou praxí. Autorka poskytuje teoretickou část, ve které je představen princip v právní úpravě spolu se změnami v postavení národních parlamentů po přijeti Lisabonské smlouvy, meziparlamentní spolupráci, systém včasného varování a akademickou reflexi týkající se tématu. Těžiště práce spočívá ve zhodnocení a efektivity kontrolního mechanismu systém včasného varování v kontextu parlamentů České republiky a Itálie. Klíčová slova: Evropská unie, Lisabonská smlouva, národní parlamenty, princip subsidiarity, systém včasného varování
|
|
|
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté
Tetourová, Eva ; Král, Richard (oponent)
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté Abstrakt Přijetí Lisabonské smlouvy znamenalo několik zásadních institucionálních změn ve fungování EU. Došlo například k dalšímu posunu ke spolurozhodování o sekundárních právních aktech Evropským parlamentem, jež se stalo řádným legislativním postupem. Bylo rovněž přistoupeno k rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě, namísto jednomyslnosti, jejíž určení podléhá novým podmínkám. V neposlední řadě došlo k rozčlenění pravomocí EU na výlučné, sdílené a doplňkové a koordinační. Tyto a další související kroky znamenaly zároveň intenzivnější zapojení národních parlamentů, jednak ve smyslu kontroly správného výkonu svěřených pravomocí, ale také ve smyslu určité demokratické pojistky nově nastavených postupů. Cílem předložené práce je podání komplexního obrazu platné právní úpravy v této oblasti, včetně historického shrnutí faktorů, které ovlivnily její současnou podobu. V návaznosti na to přináší bilanční zhodnocení nejčastěji využívaných mechanismů po desetileté zkušenosti s jejich uplatňováním. Na základě něj dochází následně k zamyšlení nad tím, jakým způsobem a zda vůbec by mohlo být potenciálu vnitrostátních parlamentů v tomto ohledu ještě lépe a efektivněji využito, ať už za...
|
|
|
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté
Tetourová, Eva ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté Abstrakt Přijetí Lisabonské smlouvy znamenalo několik zásadních institucionálních změn ve fungování EU. Došlo například k dalšímu posunu ke spolurozhodování o sekundárních právních aktech Evropským parlamentem, jež se stalo řádným legislativním postupem. Bylo rovněž přistoupeno k rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě, namísto jednomyslnosti, jejíž určení podléhá novým podmínkám. V neposlední řadě došlo k rozčlenění pravomocí EU na výlučné, sdílené a doplňkové a koordinační. Tyto a další související kroky znamenaly zároveň intenzivnější zapojení národních parlamentů, jednak ve smyslu kontroly správného výkonu svěřených pravomocí, ale také ve smyslu určité demokratické pojistky nově nastavených postupů. Cílem předložené práce je podání komplexního obrazu platné právní úpravy v této oblasti, včetně historického shrnutí faktorů, které ovlivnily její současnou podobu. V návaznosti na to přináší bilanční zhodnocení nejčastěji využívaných mechanismů po desetileté zkušenosti s jejich uplatňováním. Na základě něj dochází následně k zamyšlení nad tím, jakým způsobem a zda vůbec by mohlo být potenciálu vnitrostátních parlamentů v tomto ohledu ještě lépe a efektivněji využito, ať už za...
|
|
|
Vztah národních parlamentů a Evropské unie
Grinc, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Zbíral, Robert (oponent)
Disertační práce "Vztah národních parlamentů a Evropské unie" zkoumá dopady evropské integrace na národní parlamenty - omezení jejich funkcí a pravomocí, opatření ke kompenzaci tohoto omezení ve vnitrostátním i unijním právu a nové role národních parlamentů v kontextu evropské integrace. Východiskem práce je zastupitelská demokracie jako dosud v praxi nepřekonaná koncepce legitimního výkonu veřejné moci. V záležitostech Evropské unie plní národní parlamenty především kontrolní a legitimizační funkci. K tomu mají rozličné právní nástroje. Naplňování těchto funkcí je limitováno politickými i právními faktory, které plynou z povahy parlamentů jako politických neodborných těles a z jejich role ve vnitrostátních ústavních systémech. Zvláště se práce zabývá rolí parlamentů v proměňující se hospodářské a měnové unii. Obecné poznatky jsou následně konfrontovány s právní úpravou a praxí v Parlamentu ČR.
|
|
|
Předběžná kontrola principu subsidiarity po Lisabonské smlouvě v praxi parlamentů České republiky a Itálie
Krause, Eva ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou principu subsidiarity v právní úpravě Evropské unie, jeho teoretickým zakotvením a aplikovanou praxí. Autorka poskytuje teoretickou část, ve které je představen princip v právní úpravě spolu se změnami v postavení národních parlamentů po přijeti Lisabonské smlouvy, meziparlamentní spolupráci, systém včasného varování a akademickou reflexi týkající se tématu. Těžiště práce spočívá ve zhodnocení a efektivity kontrolního mechanismu systém včasného varování v kontextu parlamentů České republiky a Itálie. Klíčová slova: Evropská unie, Lisabonská smlouva, národní parlamenty, princip subsidiarity, systém včasného varování
|
|
|
Adaptation of the parliaments of the Czech Republic, Poland and Slovakia to the Early Warning Mechanism on European legislation
Holakovská, Zuzana ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Černoch, Jakub (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut politologických studií Zuzana Holakovská Adaption of the parliaments of the Czech Republic, Poland and Slovakia to the Early Warning Mechanism on European legislation Anotace Praha 2015 Anotace Mechanismus včasného varování je považován za jeden z největších přínosů Lisabonské smlouvy v procesu řešení otázky demokratického deficitu Evropské unie. Tato práce přináší empirické poznatky v oblasti praktického využití mechanismu včasného varování a zejména se věnuje adaptaci parlamentů České Republiky, Slovenska a Polska na tento mechanismus. Tato bakalářská práce kombinuje širokou škálu dat, od primárních zdrojů jakými jsou oficiální dokumenty, texty odůvodněných stanovisek z veřejných databází (IPEX) a dotazníky vyplněné zaměstnanci parlamentních oddělení, přes sekundární zdroje jako dříve uskutečnění výzkum v dané oblasti a v neposlední řadě přímá pozorování. Autorka práce dospívá k závěru, že kontrola principu subsidiarity je chápána národními parlamenty jako prostředek k ochraně svých zákonodárných pravomocí. Mimoto naznačuje, že zahrnování odkazů na princip proporcionality do textu odůvodněných stanovisek zvyšuje efektivitu mechanismu a motivuje více Euroenthusiastických stran k zapojení do něj.
|
|
|
Institutional aspects of the democratic deficit: The role of national parliaments in EU matters
Knutelská, Viera ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Braun, Mats Rickard (oponent)
Shrnutí Tato disertace se věnuje otázce demokratického deficitu Evropské unie, obzvláště aspektu pravomocí národních parlamentů a jejich možností a schopností ovlivňovat evropský rozhodovací proces. Role národních parlamentů v evropské integraci se stala předmětem zájmu akademického výzkumu zejména díky prohlubování a rozšiřování Evropské integrace v posledních dvaceti letech. Vzhledem k rychlému vývoji však stále zůstává mnoho otázek ohledně jejich role, na něž je potřebné hledat odpovědi. Tyto otázky se týkají zejména role národních parlamentů přímo na evropské úrovni, ale i na úrovni národní. Druhá úroveň byla zkoumána méně, obzvláště v případě parlamentů členských států, jenž přistoupily k Evropské unii v roce 2004 a 2009. Tato disertace se zabývá některými aspekty působení všech národních parlamentů, detailnější studie je ale věnována případům České republiky, Polska a Slovenska. Výzkumné otázky kladené v této disertaci se týkají třech hlavních oblastí, všechny jsou ale vázány na praktické aspekty působení národních parlamentů. První oblast se týká role národních parlamentů na evropské úrovni a jejich příležitosti, schopnosti a ochoty vykonávat skutečnou kolektivní kontrolu evropského rozhodování na této úrovni. Hlavní otázky jsou následující: Jak funguje činnost národních parlamentů na evropské úrovni...
|
|
| |
host ::
RSS.